Music makes me hot!!

5. května 2010 v 21:59 | Christie* |  Once...
Hudba je pro mě vším. Tudíž se teď nedivte mé mírné rozladěnosti a nechutenství psát.
To že hudba je number one zjistila v pátek i má matka.
Ano přátelé, máme tu novou aférku s mou matkou. Tentokráte vyusťující až do krajního maxima.

V pátek 30.dubna proběhl brněnský ČARODĚJÁLES 2010. Lístek na něj mi ležel doma už asi od začátku března, jenže kdo by tušil že se pak jeden den seberu, vyrazím na diskotéku a tam se ožeru do němoty a sbalí mě cajti a poté je mi zakázáno kamkoliv chodit? Kdo tohle měl vytušit už tehdy.
Možná se přidáte k mé matce a usoudíte, že lístek se dal ještě vrátit či prodat. Ale sakra proč? Na Čarodějáles bych se nešla opít. Hodlala jsem tam jít především kvůli tý skvělý muzice! Sakra.
:D
carodejales010

Zkrátka a dobře. Má matka mi zakázala na Čarodějáles jít. A já to odmítala. Za každou cenu jsem tam chtěla jít. Ve středu mi teda řekla, že buď nikam nejdu nebo si můžu sbalit kufříček a jít. To jsem nejdříve přešla s úsměvem a nadějí že ji do pátku ještě ukecám. Stále jsem opakovala že jsem za lístek dala hodně peněz, koupila jsem si s kamarádkou paruku a kamarádka tam přeci nepůjde sama! Plus samozřejmě Čarodějáles je jen jednou za rok a jsou tam vždy JINÉ skupiny než minule. 
Když mě ale matka nachytala v pátek v koupelně, jak se chystám, řekla mi že vážně nikam nejdu! A ať nezkouším utýct, protože jinak se už nemám vracet. Do té doby jsem byla docela klidná, ale poté co mi tohle s vážnou tváří řekla, to ve mně začalo bojovat. Matka mezitím odjela do divadla a já měla na výběr...
Zdrhnout a užít si večer nebo zůstat a nerozházet si rodinný vztahy?
Měla jsem kde přespat...u té kamarádky, co se mnou měla jít.  A i na další dny jsem se domlouvala jen tak pro jistotu s kamarádama. Takže kdybych se opravdu nemohla vrátit, měla jsem kam jít. Ale nejde u kamarádů bydlet věčně že, a kdo by mě živil, kde bych brala peníze na jízdný, obědy atd. atd.? Bulela jsem v posteli zavalená kupou kapesníků a volala kamarádce. Mám jít? Ptám se. Já nevím beru. Vím jak jsi tam moc chtěla jít. Běž tam. Užij si večer. A matka to přežije, přespíš pár dní u nás a ona tě pak vezme zpátky.

A tak jsem jela.
Nelituji!!!
Vážně ne.
Byl to jeden z nejlepších zážitků mého dosavadního pubertálního života!

DOPSÁNÍ

Byl doma táta, víte (v ten pátek). Řekl mi, že řekne mámě, že jsem mu utekla a nechal mě jít. Vyklouzla jsem v modré paruce nalíčena ve stylu Kitsune zadem, aby mě neviděla sestra a pak už mě čekala cesta až na Riviéru. Bavily mě pohledy lidí na mé křiklavě modré vlasy. Cítila jsem se dobře. I ty jejich komentáře. Vážně zvažuji obarvit se :D
Nechala jsem doma mobil, což bylo skvělé, protože jsem měla strach že tam nenajdu kámošku. Ale naštěstí na mě čekaly přímo u vchodu a pak už to začalo.
Pecka to byla. Nejvíc samozřejmě Sunshine ale ty americké skupiny byly také nářez. Hlavně Confide. Už někdy kolem půl 12 jsem byla totálně vyfluslá a bolela mě hlava.
Plán byl prozvonit kolem 2 ráno otce a on by pro mě přijel... Všechny věci jsem nechala doma. Ale on mi to nebral. Umíte si představit to zděšení, ten stres, co teď, co budu dělat ráno když mám jít do práce. Kde vezmu věci. Budu si pro ně muset jít. To bude děs. Tak jsem spala u té kamarádky a ráno jsem volala tátovi aby mi nachystal můj batoh s věcma před dům. To odmítl, že půjdu normálně domů.
Šla jsem. A...hned po příchodu si mě matka zavolala do ložnice a přikázala otcovi a sestře ať nás nechají. Nebudu říkat nic z toho co jsme si řekly. Ale když jsem odcházela do práce obě jsme brečely a nakázala mi že se všichni večer sejdeme u dědy a babičky a bude se to řešit.
K dědovi jsem šla jako zombie. S neuvěřitelným strachem z toho že se do mě všichni pustí. A pohled do zklamaných očí mých prarodičů bych neustála. Bylo mi hrozně.
Vešla jsem dovnitř a z kuchyně mě uviděla babička. Přišla ke mně a....
Objala mě. Pevně mě objala a řekla mi: tTy naše holko. Spustily se mi slzy a jí taky. Stály jsme tam snad celou věčnost. Nic by mi v té chvíli nepomohlo víc, než to že mě někdo ,,drží".
Pak matka usedla ke stolu a přišel i děda a ona už chtěla začít rozebírat ale děda prohlásil že nic řešit nebude! Měl narozeniny. Stejně matka začala...řeklo se všechno...já řekla vše (což znamená vše co mě trápilo) a ... hlavně...připadala jsem si jako ve snu, protože děda křičel na mou matku. Bylo to. Strašně zvláštní. Ona to také samozřejmě nečekala. Nedá se to vysvětlit a ani nechci. Jen prostě, vyslechly se názory všech. Řeklo se maximum. Pak už máma jen mlčela. A děda si mě vzal bokem do obývacího pokoje a to co následovalo si chci navždy uchovat v paměti. Řekl mi, jak se ve mně odmalička viděl. Jak chtěl abych něco dokázala...šla v jeho stopách. Jak ze mě chtěl mít malou policajtku :) Promlouval mi do duše s tím že pak prohlásil že dost poučování a já řekla NE, POKRAČUJ... Seděla bych tam s ním celé věky. Tak moc to pro mě znamenalo. Stál při mně. I potom všem. Nepodporoval to co jsem udělala samozřejmě. Ale cítila jsem že tu pro mě je a vždy bude. I babička.
To co následovalo další dny a děje se dodnes je ještě zvláštnější. Máma a já jsme kolem sebe nejdřív chodily jak po tenkém ledě. Já v pondělí odjížděla na eko-kurz na 3 dny. Ráno v pondělí mi táta dobil kredit. Večer mi volala máma, jestli jsme v pořádku dorazili! Nikdy jsem tak necítila její blízkost. Sice mám zakazy (třeba internet:D) ale od té doby. Je vše tak jiné.
 


Komentáře

1 Ajuuu... | Web | 5. května 2010 v 22:07 | Reagovat

tak dúfam že sa ti to s mamou utrasie :) ale to sa určite spraví,za pár dní.

2 Ideantka | Web | 6. května 2010 v 16:49 | Reagovat

Hej, tak to jsem zvědavá, jak to s mamkou dopadne :D Rychle to napiš, nebo se zblázním :D
Docela dilema... nevěděla bych, jestli jít či ne...

3 R I X E Y | Web | 6. května 2010 v 18:46 | Reagovat

napínáš mě, napínáš.. tohle na tobě obdivuju.. že tohle dokážeš.. já bych na to neměla odvahu.. :(

4 ayuu | Web | 7. května 2010 v 15:14 | Reagovat

Takže docela Happy End ? :D

5 R I X E Y | Web | 8. května 2010 v 22:00 | Reagovat

Mimochodem o těch vlaech jsem ti hodlala poreferovat až teď.. :D mám je ostříhaný takovým způsobem, že si nikdo nevšiml změny, ofinu odbarvenou ještě nemám ale teď asi třicet minut mám ty vlasy modře podbarvený ;) sranda pohledět :D
mimochodem.. tys to věděla? (odpověd viz. můj blog)

... a už to dopiš.. denodenně sem chodím a kontroluji, zda jsi to nedopsala.. :/ :D Všeho moc škodí!

6 P ** | Web | 9. května 2010 v 9:42 | Reagovat

emm.. jsem zvědavaa..
ale myslím že už jsi domaa.. se zákazy snad na všechno.. !!

7 Říjnová | Web | 9. května 2010 v 22:47 | Reagovat

tak doufám, že jsi to přežila! :)

8 Darkness | Web | 10. května 2010 v 7:24 | Reagovat

Jsi machr, mě by matka umlátila :D A když už o tom píšeš, poslední dny taky hodně přemýšlím kam jít, doma je to k nevydržení :P

9 Ideantka | Web | 10. května 2010 v 19:48 | Reagovat

Jenže už jak napsala čokoládová žabka - to dítě pak vůbec nemůže pochopit, jak to v životě chodí... muž a žena můžou mít děti, žena a žena ne, muž a muž ne... tak to je a hotovo... nemyslím si, že by to mělo dobrý vliv na dítě...

10 Bu. | 11. května 2010 v 11:59 | Reagovat

Sice Tě neznám, ale obdiv :D Sama jsem o tom četla na netu a kdybych nebyla sto tisíc světelných let z daleka, šla bych taky :) Protože ta hudba, kruci!

11 ayuu | Web | 11. května 2010 v 15:04 | Reagovat

Děkuju za typ ! :]]
já ti zase můžu doporučit něco na pobavení :D www.modnipeklo.cz .

12 mich-ie | Web | 11. května 2010 v 15:21 | Reagovat

já bych asi taky šla. nevěřila bych mámě, že by mě prostě vykopla. asi bych měla výčitky svědomí a bylo by to k nevydržení, ale asi bych taky nelitovala :)
btw, adresu novýho blogu máš we webu.
Mich :)

13 Essi | Web | 11. května 2010 v 16:04 | Reagovat

Hudba je krásná, hudba je nádherná... má jediná doopravdová láska! Bez ní by to nešlo... dobře žes utekla ;).

14 tess | Web | 11. května 2010 v 21:32 | Reagovat

uuu, pokračování by mě zajmalo :))

15 Kejt* | Web | 12. května 2010 v 12:07 | Reagovat

wow, tohle bych neudělala. bylo by mi jasné, že mě nevykopne, ale vím, že bych takhle ztratila její důvěru. smekám, lady.
a už napiš, jak to dopadlo, sakra. :D honéém.

16 sim | Web | 12. května 2010 v 16:10 | Reagovat

přesněěě! jak jsi psala ke mně na blog, přijde mi, že se vidím, taky jsem taková a chápu to...:))

17 promiscuity | Web | 12. května 2010 v 16:26 | Reagovat

Já osobně bych nešla. Otec by mě totiž zpátky nevzal, co on řekne, to platí.. občaš je to bohužel :-@
A jak to dopadlo?

18 M. | Web | 12. května 2010 v 20:37 | Reagovat

Nedokážu říct, jestli ses rozhodla správně, nebo ne..
Ostatně ani mi nepřísluší to soudit.. Hlavní je že sis to užila.. a zajímalo by mě, jak to dopadlo a jak to je ted.

19 pan Nedostižný | Web | 13. května 2010 v 7:52 | Reagovat

Vím,že půlku článku píšeš,jak hudba best,jak byl fest best,jak stál moc,já bych stejně nejel,prostě mi přijde že ses zachovala jako rozmazlenej fakan..aspoň že to stálo za to :D

20 Mi$s Eli$hka* | Web | 14. května 2010 v 14:14 | Reagovat

hezky blog

21 Bu. | Web | 14. května 2010 v 17:23 | Reagovat

Po takovejhlech hádkách a rozmluvách je to většinou tak.. jiné :)
U mě tedy vždy tak hezky. Člověk, s kterým se pohádám, nebo rodiče, co mi promlouvají do duše.. Pak je po tom usmíření takový hezký pouto.

22 Terez | E-mail | Web | 14. května 2010 v 22:16 | Reagovat

čus :) jsem tu už poněkolikáté a Tvý články mě vážně baví :) jen nějak nevím, tolik drama... buď si každý příběh trošičku dokreslíš a nebo máš vážně hodně divoký život :) Každopádně Tě obdivuju, mam s našima taky hodně poblémů, ale nikdy bych si nedovolila zdrhnout... no nejspíš je to taky tim, že už nemám žádnýho dědu, kterej by se mě zastal... ale to Ty vlastně víš, protože si to četla na mym blogu, jestli si pamatuješ :) No nic, doufam, že ses aspoň bavila, lákala by mě Gaia Mesiah :)

23 Terez | E-mail | Web | 15. května 2010 v 18:38 | Reagovat

přesně to je důvod, proč jsem si blog založila... člověk občas potřebuje taky pohled někoho dalšího a taky má občas potřebu sdílet svůj život se zbytkem světa :) jen je trošku potíž nalákat na blog "normální" lidi, který taky zajímá to, co píšeš, než jen to, jestli jim dáš nějakej stupidní hlas v ještě stupidnější soutěži :) No nevadí, snad se  ke mně taky jednou ráda vrátíš :)

24 I. | Web | 16. května 2010 v 11:08 | Reagovat

Nooo, tak to bylo v každém směru účinné.

25 Kejt* | Web | 16. května 2010 v 11:45 | Reagovat

no, takový konec jsem teda nečekala. a říkám ti, kdybych měla jít k babičce a dědovi s tím, že se bude všechno řešit, tak bych se asi zhroutila. týý jo, máš zajímavý život, bejb. žádná nuda, jak vidím. ..
a jak jsi mi psala, že bys chtěla zpátky tu energii. víš, divím se, že zrovna ty ji z té hudby nepochytíš. nevím, co ti poradit. jsi tisíckrát akčnější než já. nebo si to alespoň myslím, a tak .. mě stačí k nabrání energie málo, ty potřebuješ něco extra.

26 Říjnová | Web | 16. května 2010 v 12:02 | Reagovat

Tak bych řekla, že to vlastně dobře dopadlo:)

Nevím, jestli se v té básničce jedná o budoucnost jako takovou (i když - co po maturitě), ale spíš mi jde o budoucnost jednoho vztahu, co pak bude, jestli konec, nic, nebo aspoň něco.

27 Kejt* | Web | 16. května 2010 v 12:03 | Reagovat

to chápu. a do konce června? alespoň že prázky máš volné. pokud teda neplánuješ i přes ten zákaz někam jít ...

28 M-ikel | Web | 16. května 2010 v 20:40 | Reagovat

A na čarodějáles jsem chtěla jít. Sunshine, Eyes set to kill, I am ghost, Confide. Kdyby se to nekrylo s Brokencyde no.
Už jsem kolikrát byla ve stejný situaci  "jestli pujdeš, už se nevracej." Vždycky jsem šla. Mam štěstí, že máma je strašně splachovací. Jeden den mi řekne, že už mě nechce vidět a další den se mě zeptá jestli nepujdem na pizzu. Jeden den řekne, že mam 2 týdny zaracha, za 2 dny mě pustí pryč. :)
JInak: hudba je pro mě vším. - nemohla bych z žádnou větou souhlasit víc! :)

29 Saruška | Web | 23. května 2010 v 15:29 | Reagovat

Je pravda, že všechno špatný je pro něco dobrý :)
Na Čarodějálesu jsem taky byla a taky jsem si ho perfektně užila! Hlavně Eyes set to kill a sunshiny samo že taky :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama