Hand in hand

23. března 2010 v 22:30 | Christie* |  Once...
O lásko, jak jsi mocná!
Skrz tebe hovado se chová jako člověk a člověk jako hovado!

Vztah mezi mužem a ženou je stejně podivná věc.
Nemyslíte? Nemůžou si nikdy zcela porozumět, protože oba chtějí něco jiného. Muž ženu a žena muže.
Dost o tom s Honzem mluvíme. O tom jak kluci jsou až moc jednoduší a holky mají až moc velkou fantazii.
A to co cit dokáže s člověkem dělat! Prostě zvláštní. Odkud to pramení? Kde se to v nás bere? Motýli v břiše, nervozita, nadšení, okouzlení, touha...
Myslím, že nikdy dřív jsem na blog nepsala když jsem byla v prvotní fázi zamilovanosti. Vždycky jsem na blog pak kašlala a lítala myšlenka v jiných sférách. I u pár dalších blogerů jsem tento jev zpozorovala. Když potkali někoho zajímavého tak psali už mnohem méně nebo vůbec. Nechci tohle udělat znovu protože bych si pak někdy v daleké budoucnosti ráda četla o svém naivním pubertálním poblouznění :D

Po zhruba 3 týdnech jsem se s Honzem poprvé opravdově (myšleno nejen letmo v buse) sešla. Tuto neděli měla matka premiéru hry zpracovanou naším zapadákovským divadelním souborem a otec se sestrou se tam šli podívat. To znamenalo, že od půl 5 jsem měla free time :) A takových chvílí jsem se již dávno naučila využívat. Nápad napsat Honzovi jestli by neměl čas se nakonec vyplatil :) Obětoval trénink na kole a jel za mnou! Domluva to sice byla narychlo (měla jsem necelých 45 minut na nachystání!) a on ani ne 20 minut, ale tak zvládli jsme to ;)
Jen jsem jaksi ještě byla doma když mi došla SMS že už je tady a jestli mi má jít někam naproti. Zachvátila mě panika. Do toho ještě volala matka, že něco zapomněla doma a mám jí to donést. Super no :D Tak jsem popadla tátův mobil a volala mu že budu mít ,,mírné" zpoždění...
Nechala jsem ho tam čekat kolem 20 minut! Ale přežil to :D
Chvíli taky trvalo ho najít. My sice jsme zapadákov, ale náměstí máme docela velké. Takže jsem pátrala a pátrala. I do hospody jsem vlezla :D A z důvodu nedostatečného kreditu jsem poslala Prosebnou SMS od T-Mobile pomocí stisku klávesy 1 o tom že ho prozváním :D A pak jsem viděla jak ty dlooouhatánské štíhlé nohy pokryté úzkými jeanovými rourami kráčí směrem ke mně.
Bylo to. Nepopsatelný. Jiný než představy. V představách jsem po něm toužila, chtěla ho se vším všudy. Ale jak tam tak přede mnou ty modrý oči stály, tak jsem musela jen tiše stát a usmívat se.
Celé ty nesmírně rychle uplynulé 3 hodiny jsme strávili povídáním. Udělalo se krásně takže jsme se nejdřív šli projít kolem našeho zámku až směrem k lesu kde máme takový altánek odkud je vidět celá naše obec. To se mu prý moc líbilo :) A nakonec jsme se zahnízdili v kavárně. Když jsme šli směrem k zastávce a byla už tma začalo poprchávat. Jelo mu to za pár minut tak jsme si ještě sedli do čekárny a tam jsme se nějak dostali k tématu on a vztah. ,,Být sám znamená to, že ti nikdo nemůže ublížit. Ale jsi sám no" tohle a podobné věty říkal. Bylo to takový zvláštní. Řekla jsem mu, že je ho škoda. Pak přijel autobus (to už slušně pršelo) a on už pomale nastupoval. Otočil se a dal mi pusu.
Samozřejmě jsem ji nečekala...takže jsem trochu cukla a než jsem stačila si to uvědomit tak už byl v autobuse :D
Včera jsme se o celým tom dnu bavili. I na pusu došla řeč. Prý: Bylo to blbý? Mě přišlo že by to mohlo být hezký...
Bylo. Moc! :*)
the rapture

THE RAPTURE (Překlad extáze. A to sedí. Mám ji z každýho jejich songu!)
 


Komentáře

1 R I X E Y | Web | 24. března 2010 v 10:06 | Reagovat

Ááá! Usmívám se. Na víc se nezmůžu. :)Cokoliv jiného dodávat mi přijde blbé. Přebytečné.

2 Ideantka | Web | 24. března 2010 v 17:21 | Reagovat

:-))))))))

3 Borůvková slečna | Web | 24. března 2010 v 19:01 | Reagovat

Ta knížka je super, jsem teď přečetla i druhej díl a ten je snad ještě lepší. xP
Taky si všímám, že když někdo někoho potká, nebo jeho život nabere obrátky a všechno je super, tak na blog kašle. I já někdy xD

4 M-ikel | Web | 24. března 2010 v 20:03 | Reagovat

Láska je nejvíc zvláštní věc prostě :)
Třeba jo stane se, že se někdo do někoho fakt zamiluje, ale když se ty lidi do sebe zamilujou navzájem, to je prostě..zvláštní:D
Tyjo jak čtu tu poslední část tohohle článku..to je tak hezký :) ani nevím co víc k tomu teď říct :D
Jinak jo je dobrý mít víc kluků v záloze (a pak že holky nejsou svině :DD)pak se aspoň nemusís "upínat" jenom k tomu jednomu, ale je prostě víc možností :D akorát pak se to může dobře zvrtnout, jako teď, když všichni 3 jdou do jednoho klubu a všichni ať tam přijdu..nejvíc ráda bych tam šla, ale to už bych si připadala vážně jak v nějakým filmu, jak holka přebíhá od jednoho k druhýmu a snaží se být co nejvíc nenápadná ale csnaží se chovat normálně :D
A taky by se mi hodil min. ten milion..zrovna teď v době finanční krize :D

5 Essi | Web | 24. března 2010 v 20:21 | Reagovat

Je krásné číst zamilované věci, když jsem sama nikdy zamilovaná nebyla. Divné co, holky v mojem věku už "milovali" nespočetné množství kluků a u všech si myslely, že je to navždy... brrr.
Škoda že já lásku vidím jako tak neskutečně jednoduchou. Všechno mi připadá založené na lidské touze někoho vlastnit... achjo, mám špatné období. Pesimistické. Hezké věci prostě nevidím.

6 Bobina | Web | 24. března 2010 v 21:01 | Reagovat

jojo jen si to piš a pak až budeš starší a že to uteče rychle, jak ráda si to přečteš a zavzpomínáš :D
připomínáš mi sebe tak v 16ti :)
taková romantika :) jojo dědina tez su z dediny a nedam na nu dopustit nechtela bych byvat ve meste... mozna casem

7 Minnie | Web | 24. března 2010 v 21:13 | Reagovat

Já jsem, upřímně, nikdy nemilovala...asi 2x jsem se "zamilovala"...ale jinak nic...to jedno zaláskování se mě drží do teď, prostě mě strašně moc přitahuje jeden kluk z vyššího ročníku a vždycky když ho vidím, tak si říkám, jak je skvělej a krásnej a tak....ale nevim, jestli bych s ním chtěla chodit no..

8 P ** | Web | 25. března 2010 v 14:37 | Reagovat

jee.. x)
jsem prostě uchvacena s tvych příhod a jak to umíš napsat..
jinak ti to moc přeju..
štěstí je tak krasna..přepychova věc :O*

9 Kejt* | Web | 25. března 2010 v 18:21 | Reagovat

Je to krásný, přeju ti to. :)*
A co chci? Na dlouhý povídání.. možná bych ti to i ráda napsala, ale prostě nevím, kde začít. ..

10 Borůvková slečna | Web | 25. března 2010 v 19:55 | Reagovat

až teď jsem měla pořádně čas, přečíst si tvůj článek celý. Jak tak koukám, máš se vážně krásně. Přeji ti to s ním a ten altánek u lesíka bych někdy chtěla vidět. Je dobré, když někde takhle máme každý své místečko.. x)) Musel to být vážně fajn strávený den a ještě když bylo tak krásné počasí.. závist xP♥

11 promiscuity | Web | 26. března 2010 v 16:36 | Reagovat

K tomu předešlému článku, který jsem nekomentovala, mám jen údiv a údiv. Já bych to doma nepřežila, kdyby si mě musel taťka vyzvedávat na stanici. Máš štěstí ;)
A k tomuhle článku nemám slov. Na facebooku bych klikla na "líbí se mi", ale tady to bohužel není :) Hodně Ti to přeju, aby to vyšlo ;)) Jinak písnika je moc pěkná :)

12 NE DOKONALÁ | Web | 26. března 2010 v 22:42 | Reagovat

máš to strašně moc pěkně napsané...na to se ti bude pěkně vzpomínat:)

13 pan Nedostižný | Web | 28. března 2010 v 11:24 | Reagovat

jé..:D
Já ti to tak přeju..celý je to takový..jak to říct..*roztomilý* :D

14 Sly^^ | Web | 5. dubna 2010 v 15:06 | Reagovat

Áá to se někdo má :)..
A pěkně píšeš, to se čte jedním dechem :-D..
Vztah mezi ženou a mužem je VELMI podivná věc.. To musím souhlasit ;)..

15 pan Nedostižný | Web | 5. dubna 2010 v 17:08 | Reagovat

písni novej článek ;-P

16 M-ikel | Web | 5. dubna 2010 v 20:25 | Reagovat

wohoo tys vypadla do Italie a ja do severnich cech :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama