Falling slowly.

27. září 2010 v 15:05 | Christie* |  Once...
Svým pravidelným čtenářům bych chtěla sdělit  (a klidně i těm nepravidelným, co to tu mají rádi a chtějí mé články nadále číst), aby jste mi v případě zájmu napsali sem do komentářů SVŮJ EMAIL a já vám pošlu svoji novou adresu, kde se teď budu pravděpodobně vyskytovat častěji.

Děkuji všem za pozornost.

Mý LOVESTORY by zde měly nadále pokračovat. Ale velice velice omezeně. Žijte blaze a piště do komentářů ať o Vás nepřijdu :))
christie*
 

waiting!

8. září 2010 v 16:36 | Christie* |  Once...
V první řadě vám chci oznámit, že nehodlám psát jakékoliv zmínky o ŠKOLE. Myslím, že jí máme každý za těch pár hodin od rána pokrk a já si na blog nehodlám chodit vylívat srdíčko jak máme spoustu učení a jaké jsou mé spolužačky krávy. Neuražte se, ale u mě tohle nebude.

V pátek přátelé jedu do nezmiňovaného města B. na hody. Nejsem žádný fanda hodů a ani je
 nenavštěvuji pravidelně. Jedu tam za přáteli a za klukem kterého jsem poznala během srpna. Existuje totiž jistá komunita pankáčů s kterými se přátelím a ta mě dostala až na místo B. Konkrétně na stanování. Stanování to bylo tuze zajímavé, před hernou kde bylo ohniště s lavičkami. V průběhu noci laviček ubylo. Byla zima ;)
Můj více-než-kamarád s kterým jsem tam byla a moje nejlepší kamarádka usnuli a já zůstala sama u ohniště s Arnoštem. Hubený, vysoký s modro-šedýma očima, piercingem v jazyku a vlasama s občasnými dredy které mu trčí do všech světových stran. Zkrátka zajímavý netypický typ :D
Kdybych to co mezi námi tehdy bylo, samozřejmě popisuji jak jsem to cítila já, měla popsat jedním slovem tak řeknu jiskření. Něco mě k němu děsně přitahovalo. Chtěla jsem ho jako jeden magnet druhý! Koupila jsem si 2 cigárka od sympaťačky z herny,která zrovna zavírala a jedno dala Arnoštovi. Zeptal se mě co za to chci. V té chvíli jsem mu nebyla schopna odpovědět a řekla jsem že se jdu projít s tou sympaťačkou z herny, vyprovodit ji domů. Arnošt šel s námi. Po cestě zpět jsme se zastavili na dětském hřišti. Bylo velikánské! Můj zhulený stav (ANO, dala jsem si tam trochu) mi nahodil děsně vysmátou náladu a tak jsem tam lítala a bláznila a on si lehl na lavičku a povídali jsme si....měli jsme stále o čem mluvit, byli jsme k sobě upřímní protože nás nikdo neposlouchal, nikdo jiný než my dva tam nebyl. Pamatuji si, že jsem se mu stále omlouvala za zhulený stav a že melu určitě děsný sračky a ať jsi jde lehnout už k herně a že já se tu vyblbnu klidně sama :D On se ale osočil, že kdyby tam se mnou být nechtěl tak není...
Mohla být tak 1 hodina ráno když jsme odtamtud vycházeli a mě ta představa, že se teď vrátíme a půjdeme spát děsila a pomohla mi odhodlat se k tomu abych pronesla narážku na odměnu za cigaretu :P Zeptal se, co tedy chci. Bojovala jsem tehdy sama se sebou. Přijela jsem do místa B. s jiným klukem. Sice už jen kamarádem, ale on mě měl vždycky rád tak nějak víc. Nepřišlo mi to fér. Zvláště když s Arnoštem byli kamarádi taky a ještě by se pak kvůli mě pohádali. Ale ten chtíč! Zatracenej chtíč :D Svit pouliční lampy, noční obloha a čekající Arnošt na odpověď mě ovlivnili tak, že jsem nejdřívě řekla že mám špatné myšlenky a že to je jedno, ale bohužel po narážce Arnošta že jsem srab a ať mu to řeknu jsem se na něj otočila...šla k němu blíž a vyslovila své přání. Pusu, a velkou. Pak už jsem jen cítila jak se naklonil. K herně jsme se tedy vrátili až při svítání....

V pátek jedu na místo B. po delší době. Ráda bych ho tam potkala. Ale znáte to, nic není jisté a osud si vrhá kostkami jak se mu zachce....
Přeji krásný zbytek týdne a víkend :)
christie*




flame

in the festival dream.

25. srpna 2010 v 12:22 | Christie* |  Once...
sigyyy
Přes prázdiny jsem neměla možnost navštívit příliš moc festivalů nebo akcí.
Uteklo mi Rock for People, kde byly zrovna kapely, které miluji a to vzhledem k tomu, že jsem musela účinkovat v zámeckých představeních v mém městě. Za peníze. Bylo to dohodnuto již dlouho dopředu, to že tam budu účinkovat a termíny mi byly zaslány až těsně před RfP. Hodně mě to mrzelo. Peníze jsem na to měla.
Čekala jsem, že se v Brně přes prázdniny bude dít víc věcí. Sunshine, Toxique ani Midilidi a Kazety se zde vůbec neukázali. Kluby jako Fléda měly zavřeno kvůli přestavbám a nebo měly zkrátka taky prázdniny a když už se tam něco dělo tak jen nějaký DJs party a podobné věci na které nemám nejmenší chuť jít. Pro pankáče bylo tolik akcí..pro metalisty jak by smet. Nechápu proč u nás nejsou klasické rockové festivaly. Klidně to nemusí být nic velkého. Závidím americe a větším státům než blbý česko Kooks, Metric, Yeah Yeah Yeahs, Blonde Redhead, The Kills, Van She....byl by to seznam na 100 stránek kapel, které u nás nebyly a možná ani nebudou.

Naštěstí mě zachránilo dění moravskéhrady.cz konkrétně na Veveří, kde jsem konečně měla možnost užít si naplno atmosféru pravého letního fesťáku. Lidí tam bylo opravdu hodně. Dvě stage. Počasí absolutně bez mráčku (i když díky tomu byl teda docela hic a museli jste dodržovat pitný režim a na pomoc tam byli hasiči a stříkali stříkačkou :D) Spousta stánků s občerstvením a pitím. S kloboučky a tričky s logem kapel. A samozřejmě dobrá hudba. Byli tam Wohnouti, Supporti, Monkey Business, 100 zvířat, Sunshine, Toxique a další. Dostat se tam bylo vzrůšo. Neměla jsem totiž s kým jít. Byl to nějaký zakletý den, všichni byli pryč a nebo měli jiné plány někteří byli na Pod Parou...prostě to vypadalo, že na ten fest zkrátka nepojedu. Ale nakonec jsem byla zachráněna a mohla jsem si to parádně užít :)

I tak ale musím říct, že tyhle prázdniny byly jedny z mých nejlepších. Možná i nejlepší. Měla jsem pořád co dělat. Celý červenec jsem pracovala a ve chvílích volna jsem chodila nakupovat takže můj seznam potřebných věcí se dost zkrátil. Jezdila jsem za kamarády. Byla stanovat. Navštívila nová místa. Mám nové brýle. Předělala jsem si pokoj a musím říct, že jsem teď i relativně spokojený člověk (získala jsem fotku mě a Kaye ze Sunz :D)
Jen škoda, že to tak rychle uteklo...
Užijte si zbytek prázdnin :)
christie*




Kam dál

Reklama